|
Návrat
Ležela jsem jen tak natažená na černém křesle v mém – tedy našem – pokoji, když jsem se rozhodla si něco zapsat. Ač jsem si zatím nedokázala představit, že bych nějaký detail zapomenula, ráda jsem se té hloupé krvavé knížečce svěřovala. A proto jsem jí opět otevřela a začala psát.
Milý deníčku... Ne, takto rozhodně začínat nebudu. Je to dětinské. Jednoduše se stala další podstatná událost. Na zahajovací slavnosti se objevil jeden upír. Strigoj. Strašně sexy, což musím uznat. Ale také neuvěřitelně arogantní – s odpuštěním – blb, který nemá žádné vychování – a to ode mě už něco znamená. Jednoduše si nakráčel do sálu, jako by mu to tam patřilo a byl drzý – urazil mě a to se nezapomíná. Já toto nezapomínám... NIKDY.
Poslední slovo jsem snad desetkrát obtáhla, než jsem pokračovala ve psaní.
Avšak hlavní je to, že po něm se vrátila i naše mamča. Ztratila paměť. Vlastně netušila, kdo jsme a to mě pořádně naštvalo, ale nakonec si vzpomněla. Tedy první si vzpomněla na toho synka neznámého, který se dle všeho jmenuje Thomas, nebo mu tak, alespoň Cheno říkala. Nechápu, co na něm vidí. Jo, je hezký, ale... sakra, takového arogantního pitomce bych nejraději na místě zakousla – kdybych mohla a přežila to. Ovšem stále doufám, že se mi to povede – Přece jen, mám na své straně, snad i Catt. Mám na své straně Catt. Sestry přece drží pospolu.
Nevím, jak moc se věci změní teď, když je mamča zpět. Já bych byla ráda, kdyby mi mé plány vyšly. Rozhodně nechci opustit místo profesorky, nějak jsem se do něj vžila. Ale rozhodně nechci vyučovat společně s tím blbounem. Doufám, že nakonec se toho postu opravdu vzdá a nejlépe zdrhne někam hodně daleko.
Což mi připomíná další události večera. Angry se stala velice zvláštní osobou. Vlastně oprskla. Dosti nehezky. Což není moc fajn. Měla jsem jí ráda jako spíše tu více klidnou holčinu, která měla více respektu. Tahle Angry totiž veřejně provokovala Thomase, aby jí kousnul – což by jistě nepřežila, ač si netroufnu odhadovat, kolik přesně mu je let, ovšem rozhodně je o hodně mladší než Cheno, jak vyplývalo z jejich rozhovoru. Nakonec se rozhodl, že na ní naláká Catt aby skočila po Angry a sama tak udělala binec – přičemž mi málem utrhla ruku. Ale naštěstí zasáhla Chení a Catt se ovládá dostatečně na to, aby nezapomínala na to, kdo je tady z nás dvou silnější – ač pravdou je, že kdyby byla Angry blíže, byla bych to já, kdo by si kousnul. A nejhorší bylo to, že u Angry nezůstalo, když jí pustil a ona odešla, kolem Thomase se začala ochomýtat další dívka – myslím, že se jmenuje Mia a vím jistě, že je z Demonia – očividně dosti praštěná a sebevražedná a chtěla si s ním promluvit O SAMOTĚ. Prostě blázen... navíc ohledně akademie, o které tento nováček nemůže vůbec nic vědět.
Nakonec jsem však odešla, nebaví mě tam postávat a čekat, než začne téct krev a všechno se zvrtne. A tak jsem šla zpět sem, kde konečně mám chvíli
Zaslechla jsem kroky a tak jsem větu nedopsala, místo toho jsem deník zaklapla a schovala do skříňky, přičemž jsem se vrátila na křeslo a dělala, jakoby nic...