|
Zrada
Seděla jsem na křesle a čekala na mou sestru – jak dlouho ještě sestru jsem však netušila – nakonec jsem se rozhodla, že si něco zapíšu do deníku, než se moje "milovaná" sestřička uráčí dorazit.
Minule jsem zápis nedopsala a pak jsem dlouho nepsala. No nevadí. Dneska – tedy již včera – se stala velice nepříjemná věc. Byla jsem zrazena. Tou, kterou jsem považovala za rodinu. Zrovna skončila zahajovací slavnost, další rok přede mnou – a mamča se opět na zahajovačku nedostavila, jak typické! Ovšem to není vše. Po zařazování – tedy již ke konci slavnosti – přicupital ten namyšlenec Thomas, jo, ten upír, který mě tak urazil ještě žije, ale jen proto, že jsem slabší než on, sakra. Kdyby nebyl o pár desítek let starší než já, tak je už dávno skrz na skrz prošpikován a následně roztrhán na nanokousíčky... Už jsem psala, že nikdy nezapomínám, když mě někdo urazí?
Avšak to není vše. Kousek za ním přicupitala i má – dosud – sestra! Catherine! Catherine, která se na něj i usmála a žertovala s ním! A to mi slíbila, že bude stát při mně... nebo jsem si to jen myslela? V každém případě minulý rok ještě to vypadalo, že opravdu hodlá být mou sestrou a stát při mně, ale ona se klidně baví s tím... nebudu nadávat, ne, jsem velice inteligentní mladá upírka, a tedy nepotřebuji nadávat ani jinak si vylévat zlost. Byla bych ráda, kdyby mamča byla zpět... ač u ní si nikdy nemůžu být jistá, zda se postaví za mě či za Thomase, rozhodně by mu nedovolovala chovat se takhle hrozně – ano, opět se pokusil zabít Miu, která byla mimochodem jmenována primusem, protože minulý rok ukázala, že je nejlepší studentkou.
Jinak, profesorkou zůstávám, bohužel i ten blboun je profesorem – blboun není nadávka, je to název vyhynulého ptáka: Blbouna Nejapného. Catt vyučuje taky, ač nevím, jak dlouho v učebně se studenty vydrží – tuším, že to pro ní bude obtížné, ač vůbec jí nelituji a kdyby komukoli ublížila, tak to použiju jako záminku, abych já ublížila jí. Protože mě zradila! A to se neodpouští... Ač pravda, uvidím, co mi řekne až – tedy spíše pokud – dorazí. No, to je asi tak vše, co jsem chtěla napsat... a nad čím jsem se chtěla vyvztekat. Catt jednoduše nějak překousnu – nebo zakousnu, taktéž možnost – a Thomasovi to zde znepříjemním tak, jak jen to půjde!
Zavřela jsem deník s úsměvem na tváři a vrátila se ke křeslu, očekávajíc příchod mé sestry – nejspíše ne na dlouho sestry.