Když na popravu, tak s hrdostí

30. 1. 2014 (12:06 - 12:21)

Možná by si někdo troufal tvrdit, že žádná poprava se nekoná, konec světa se taktéž neblíží, tak co blbnu. Ovšem, faktem je, že mi bylo předáno to odporné pololetní vysvědčení a lze na něm zříti (či "zprdelit", jak by řekl můj otec), že jsem se celého půl roku mimo samotné hodiny do učebnic a sešitů nepodívala...

Ano, vážně jsem až tak hrozná studentka - na gymplu a neučí se. Ovšem když mě připadá, že to nemá žádného smyslu a co pak? Když nevím, proč bych to měla dělat, tak se to těžko dělá. Ne, že bych neměla v plánu pokračovat ve studiu, přece jen, je to tak trochu nutností, když už jsem se do té války dala, abych taktéž bojovala.

Takže budu muset pro další pololetí alespoň něco dělat, protože minimálně fyzice nestačí to, co pochytím (či spíše nepochytím) v hodině - a to ani zdaleka. No... takže v tom budeme muset trochu... začít se snažit. Ale jako... takové hnusné vysvědčení si dát k narozeninám, to se asi moc v lásce nemám, přece jen, narozeniny čekají na den zítřejší (hezky mi to vyšlo, že konečně na narozeniny nemusím do školy pro ten ohyzdně popsaný papír).  

Průměrná známka za vysvědčení 3,23, což samo o sobě působí dosti depresivně, ač myslím, že ten výčet zní hůř, zvláště, když výbornou byste hledali marně (Jo hudební výchova za dvě, jelikož na podávačku skladeb bych se učit musela a tělocvik... z toho jsem neměla jedničku ani nepamatuji). V každém případě, je to přec jen pololetí... takže propadání se nekoná a jede se dále...

Jen nevím, zda to stejně bere i matka - otec ano, ví, že jsem jako on a když se mě bude snažit do čehokoli nutit, tak tím tuplem to neudělám, mamka je bohužel příklad opačný, která bude hučet tak dlouho, dokud se nenaštvu a nerozhodnu se na to kašlat úplně - ač nevím, zda to více ještě jde, nu... nejspíše jo, teď jsem na to kašlala protože mi vlastně o nic nešlo.

Zajímalo by mě, nač máme známky za první pololetí - stejně nemá cenu se snažit, jen musím kvůli této hlouposti si vyslechnout kázání zrovna na své narozeniny. Vážně, narodit se posledního první nebyl dobrý nápad.