Tak schválně? Co myslíte, že dělá Ver, když se opravdu nudí? No přece blbosti... a zde jest dokumentace k těmto šílenostem. Abych pravdu řekla, je to takový můj hokus-pokus, aneb experiment, který má dokázat, že opravdu na žádné fotce nedokážu vypadat tak nějak ucházejícně. A to ani v případě, že si ji sama naplánuji. Však jinak mě naštěstí taktéž nikdo moc nefotí, nejsem totiž zrovna oblíbeným terčem amatérských fotografů (jež navíc v rodině ani nemáme), snad díky své fotogeničnosti, jež je... no, radši nemluvit.
Pozor! Tento článek byl psán v pomatení mysli stále zmateného šílence Ver... ta však zešílela, proto jí prosím neberte vůbec na zřetel!
Čtení (a sledování) tohoto článku (a fotek v něm obsažených) jest umožněno puze na vlastní nebezpečí. Hrozí vážná újma na psychice člověka...
Začátek února 2008
Několik dní se nic zajímavého nedělo. Část smečky vždy šla na lov, zbytek zůstával s Miou a malou Morjou, která už mohla hrdě nést své jméno, které získala až s příchodem otce. A malá vlčice
31. 1. 2008
"Malá Mia..." to bylo to první, co bylo vyřčeno, když se první ze tří vlčátek, vlčice, kterou později pojmenovali Morjou, narodila. Byla totiž, jakoby své matce z oka vypadla. Její dokonalá kopie. Své
Morja byla původně charakter virtuální vlčice, který byl stvořen pro hru na OTRPG Silmarion. Zároveň však byla více než jen postavičkou, za kterou jsem psala příspěvky v tomto úžasném vlčím světě – ne, byla taktéž částí mě samotné, a proto jsem se rozhodla, že její příběh teď detailně rozpracuji za pomocí příběhu, který bude částečně vyprávěn mnou, jakožto třetí osobou, ovšem zároveň bude protkán částečně i jejími vlastními vzpomínkami.
Příběh není ani odrazem možné reality, má totiž fantasy základ, ovšem zároveň není pohádkovým, vysněným... v některých částech spíše uvažuji nad krutou realitou, přenesenou do světa mluvících vlků ovládajících magii. Příběh Morji Severské jsem se kupříkladu, alespoň od začátku, snažila co nejvíce přiblížit možné realitě vlků žijících na hranicích ledových pustin, kdežto příběh Morji Silmarionské je díky hře naprostou fikcí, ovšem vzhledem k nedostatku materiálu ze Silmarionu (z důvodu jeho zániku a náhradě novým světem, Gallireou, na které však už Morja ve svém příběhu nepokračovala) jsem byla nucena se opírat pouze o svou nepříliš spolehlivou paměť (a mnoho si dále domýšlet). A nakonec, příběh Morji Soběstačné, který je již příběhem novým, jež píšu kvůli tomu, že byť Morja odešla ze Silmarionu, nemohla jsem jí nechat zmizet, nýbrž se jí tímto snažím dokončit příběh jejího života, novou kapitolu, která bude už něco úplně jiného.
Vlkům, které Morja na Silmarionu potkala, se tedy předem omlouvám za nesrovnalosti, které se jistě naskytnou v druhém příběhu, a doufám, že jim nebudou zas tolik vadit, aby to bylo pro ně nepřípustné. Berte to spíše jako "fan-fiction" než jako historický záznam života mé Modrooké oblíbenkyně.
Příběh se dělí na tři etapy, kterými jsou Morja Severská, Morja Silmarionská a Morja Soběstačná, přičemž každá je rozdělena do článků na části a v nich ještě na samotné časové úseky, počínaje jejím narozením...