Možná, že jsem zpychla. Možná se ze mě stává sobec... anebo bojovník. Proč? Nu, tak vám to všechno povyprávím, pokud to někoho zajímá. Pokud ne, tak to tady zůstane pro mě, dokud to mám v živé paměti, vložím to zde, abych se mohla v budoucnosti podívat a zhodnotit, zda to bylo správné jednání, či nikoliv...

... protože... 

Kdybych byla silná, tak bych se v prvé řadě nerozpadla.

Kdybych byla silná, tak bych nepotřebovala Bráchu, abych si uvědomila, že je ze mě strouhanka.

Kdybych byla silná, tak bych nepotřebovala prášky, abych se nenechala rozmetat větrem.

Kdybych byla silná, tak bych nepotřebovala lidi, abych dokázala věřit, že v tomhle pekle stojí za to žít!

... aneb "Velikonoční oslavy"

Je jistě mnoho žen, které opravdu určitou tradici ve jménu Velikonoc nemusí, některé ji přetrpí, protože je to prostě tradice, některé z toho mají akorát blbou náladu a vztek na toho, kdo vlastně tohle všechno způsobil. A tomu říkáme svátek, dámy a pánové...

 Uplynul rok od doby, co jsem psala článek "Via Ver", který měl zahrnovat můj dosavadní život... shrnovat, co se stalo a jak z toho ven, ukázat mi naději... a asi jsem v té době, co jsem jej psala, se cítila lépe... nebo spíše, vypsala jsem se a proto jsem dokázala říct, že jsem doopravdy šťastná, že vítězím... ale cesta k mému Pravému Vítězství, po kterém tolik toužím asi bude obtížnější... a trnitější. Jak jsem si dneska, taktéž díky mému milovanému Bratříčkovi, uvědomila... musím ještě zvládnout hodně, abych se stala tím, kým chci být - a v prvé řadě, musím porazit Strach, který se za mnou plíží z mé minulosti a nedává mi pokoje. Stále ještě není můj boj u konce, ale já doufám, že najdu sílu bojovat. Že najdu důvod, proč bych to měla udělat... mou odpověď na otázku: KDO VLASTNĚ JSEM?