Dnešní zápis bude neobvykle začínat už dne včerejšího. A nejspíše nebude příliš veselý. Věnován je však snad celičký jedné jediné osůbce. Tvorečkovi, kterého jsem za celý jeho život nestihla pochopit. Cinderella, aneb Cindy byla fenkou německého ovčáka, která zemřela dne 16. 7. 2014 o půl sedmé večer ve svých pouhých šesti letech.

Dnešní zápisek není tak úplně deníkovým. Vlastně vůbec ne. Je to sic můj dnešní den, alespoň tedy část z něj, avšak přepsána do formy pohádky. Byť musím říci, že kromě přímé řeči je vše reálné. Má osoba je tedy ona "dívenka", aby to bylo hezky pohádkově a onen tajemný "Vlk" není nikdo jiný než Bean IV. otcův a můj pejsek se kterým chodím k babičce vždy. Jen tentokráte mě napadla tato šílená myšlenka s Karkulkou.

 Dlouho se zde neobjevil žádný zápisek. Nu... ale nakonec se přece jen něco stalo. A i kdyby ne, nejspíše bych díky vodáku měla každopádně co povídat. Protože termín 16. - 20. 6. 2014 rozhodně za zmínku stál...

Člověk kouká na pise.cz, co jsou za novinky a najde takový článek, "25 věcí, které mám na sobě ráda", konkrétně jsem na to narazila u Tlapky a tak nějak jsem se hned zděsila toho čísla. Pětadvacet? Deset bych snad zvládla, ale 25? Nevím... až mě děsí, s jakou

Možná znáte, možná neznáte... škola, nuda a naprosto nezáživný film v němčině, kterému houby rozumíte. A tak koukáte z okna, poklepáváte propiskou o blok a snažíte se uvažovat nad něčím, co by udělalo tuhle hodinu snesitelnější. A právě v takové chvíli mě napadl tento text, který možná nemá mnoho smyslu, ale jistě jej má více než bezcílné koukání z okna... na padající kapky vody.

10. 4. 2014; 10:50 - 11:35